V pátek 25. 6. 2010 vyrazila třída 09M za doprovodu třídní Dany Spoustové a fyzikáře Jaroslava Reichla na exkurzi do vodní elekrárny Dolany nedaleko Libčic nad Vltavou. Spolu s nimi jela i třída 09L pod vedením třídního Jaroslava Šmídy a kolegyně Dany Huňkové. Exkurzi domluvil kolega Jiří Malát. Celý článek a fotografie z exkurze.

 

[Mgr. Jaroslav Reichl] V rámci popularizace přírodních věd se již po několikáté koná mezinárodní přehlídka Science on Stage, která je zaměřená na netradiční metody výuky přírodovědných předmětů, na prezentaci zajímavých nápadů využitelných ve výuce a na vzájemné setkání učitelů těchto předmětů na mezinárodní konferenci. V rámci popularizace této přehlídky se koná i národní kolo - to se koná ve dnech 18. a 19. 6. 2010 v libereckém IQParku. Odborná porota vybere ze všech účastníků ty, kteří se zúčastní mezinárodní přehlídky v dubnu roku 2011 v Kodani.

V rámci přiblížení této přehlídky veřejnosti, ale i jako reklamu národní přehlídce, natočil redaktor Marek Janáč reportáž pro pořad Meteor i se mnou. Ta probíhala na poslední hodině fyzikálního semináře v přítomnosti všech žáků, kteří jej navštěvují.

Zmíněnou reportáž, která se vysílala na stanicích ČRo2 Praha a Leonardo, si můžete poslechnout.

(délka 6:25 minut)

Zájezd pro žáky třetích ročníků naší školy do Evropského střediska jaderného výzkumu CERN nedaleko Ženevy ve Švýcarsku se už pomalu stává tradicí. Přípravy na akci jsou v plném proudu. Při té příležitosti profesoři Reichl a Šerých pro zájemce připravili zajímavou dvouhodinovou přednášku. Na ní jste se mohli mj. dozvědět, na čem vědci v tomto středisku pracují právě nyní – pokusy probíhající v útrobách LHC lze sledovat i on-line.

Jak bylo avizováno, přinášíme rozsáhlou reportáž z akce.

[Mgr. Jaroslav Reichl, foto Kateřina Burešová + třída 09M] Atmosféra Země je přitahována tíhovou silou k povrchu Země a v důsledku tohoto silového působení vzniká atmosférická síla. Ta vyvolává atmosférický tlak, jehož hodnota je za běžných podmínek relativně velká (přibližně 100 kPa). To si uvědomovali přírodovědci už v antice (byť pojem tlak nezavedli) a řada z nich se pokoušela hodnotu tohoto tlaku (resp. atmosférické síly) naměřit. Jedním z prvních, kterému se to podařilo, byl italský fyzik Jan Evangelista Torricelli (1608 – 1647). Svůj slavný experiment prováděl se rtutí: do skleněné trubice, která byla z jedné strany zatavená, nalil rtuť a skleněnou trubici ponořil otevřeným koncem do nádoby se rtutí. Pak trubici postavil do svislé polohy. Rtuť z trubice nevytekla a její hladina se v ní ustálila ve výšce zhruba 75 cm nad hladinou rtuti v nádobě. Atmosférický tlak v prvních jednotkách byl naměřen: jeho hodnota odpovídala přibližně 750 mm rtuťového sloupce. (Dodnes se tyto jednotky používají v lékařství při měření tlaku krve pomocí tonometru.)

Nad volnou hladinou rtuti vzniklo vakuum, čímž Torricelli zavrhl aristotelovský pojem horror vacuí, kterým se označovalo „prázdno“ a z něhož měli fyzikové určité obavy a odmítali proto připouštět jeho existenci.

Popsaný experiment není ovšem možné provádět ve škole, neboť rtuť jakožto jedovatá kapalina se nesmí používat. Takže máme dvě možnosti: buď experiment vynechat a nebo místo rtuti použít jinou, výrazně bezpečnější a dostupnější kapalinu: vodu. Vzhledem k tomu, že voda má cca 13krát nižší hustotu než rtuť, bude vodní sloupec odpovídající atmosférickému tlaku vzduchu cca 13krát vyšší než sloupec rtuti (tedy asi 10 m). Proto je nutné experiment provést mimo učebnu.

[Mgr. Jaroslav Reichl + třída 09M] Moment sil a momentová věta není příliš jednoduchá látka. Na první pohled jsou definice těchto pojmů triviální, na druhou stranu řada úloh vyžaduje fundovanější fyzikální vhled do situace, ujasnění si vzájemného silového působení těles a v neposlední řadě se neztratit při výpočtech v úpravách matematických vztahů.

A přitom momentová věta má řadu důležitých praktických aplikací: vyšetřování rovnovážné polohy těles, určování polohy těžiště tělesa, používání jednoduchých strojů apod. Proto je nezbytné, aby tato část mechaniky byla velmi dobře pochopena. K tomu může přispět i netradiční metoda vážení těles, která vychází právě z momentové věty. Přitom lze určovat hmotnost těles, která běžnými vahami v domácích podmínkách neurčíme: řetízky, náramky, tužky… – prostě hmotnosti malých těles.