Vznik a vývoj průmyslových škol
V 17. století začínal vývoj hromadné výroby, který vyžadoval potřebu kvalifikovaných odborníků. S tím souvisel problém jejich vývoje a výchovy. První kurzy a školy byly pořádány pro tkalce, včelaře a další profese.
- 1806 – V Praze zřízeno první české stavovské technické učiliště
- 1883 – Založena „Jednota k povzbuzení průmyslu v Čechách“
- 1835 – Založena První česká průmyslová škola na Zbraslavi
- 1837 – V Praze v místnostech Jednoty v Havelském klášteře byla založena nedělní oboujazyčná škola
- 1857 – Jednota zřizuje v budově české reálky v Panské ulici nedělní a večerní reformovanou průmyslovou školu
- 1863 – Škola zahájila vyučování ve vlastní budově u kostela sv. Jakuba
- 1882 – Škola přechází do vlastnictví státu
- 1899 – Stěhování do novostavby v nynější ulici Karolíny Světlé. Škola byla česko-německá
- 1899 – Povoleno vyučování v češtině pro první ročníky
Vznik elektrotechnických průmyslových škol
- 1900 – V dílnách průmyslové školy bylo zavedeno elektrické světlo; vláda schválila návrh zřízení elektrotechnického oddělení
- 1903 – Žáci na Vyšší strojnické škole byli ve čtvrtém ročníku rozděleni na dvě skupiny: strojnickou a elektrotechnickou, pro praktické vyučování byla zařízena laboratoř a zkušební stanice
- 1897 – V Preslově ulici se začalo s přípravnými pracemi stavby dvoupatrové budovy Státní průmyslové školy na Smíchově
- 1901 – Ve Státní průmyslové školy na Smíchově bylo zahájeno vyučování. Škola měla tyto obory: strojnický, elektrotechnický (první v Rakousku), stavitelský
- 1914 – Po vypuknutí I. světové války v roce 1914 byla budova smíchovské školy zabrána pro vojenskou nemocnici, vyučování bylo převedeno do budovy první státní průmyslové školy v Praxe 1, ředitelem se stává Ing. Josef Trůneček
- 1918 – V novém svobodném státě se začalo opět vyučovat v budově na Smíchově
- 1919 – Byla otevřena Vyšší elektrotechnická škola se čtyřmi ročníky
- 1924 – Mistrovská škola stavební byla přeložena na Průmyslovou školu do Prahy 1, na Smíchov přešly paralelky vyšší průmyslové školy strojnické. Tím se stala průmyslová škola na Smíchově úplnou školou strojnickou a elektrotechnickou
- 1945 – Na podzim se rozdělila smíchovská průmyslová škola na druhou státní průmyslovou školu strojnickou, která zůstala v původní budově na Smíchově, a na státní průmyslovou školu elektrotechnickou, která se přestěhovala do budovy bývalého strojnického gymnázia Na příkopě.Škola měla oddělení: silnoproudá slaboproudá oddělení pro absolventy mistrovských škol Na mistrovské škole vznikla obdobná oddělení
Vznik Střední průmyslové školy spojové techniky
- 1952 – Vznikla Vyšší průmyslová škola sdělovací techniky v Praze 6 ve Wolkerově ulici č. 40
- 1953 (foto) – Škola se přestěhovala do Panské ulice č.p. 3
- 1953 – Škola se jmenovala 3. průmyslová škola elektrotechnická v Praze 1. Ředitelem se stal prof. Karel Němeček (zůstal ve funkci do roku 1959)
- 1957 – Přejmenování školy na Vyšší průmyslovou školu slaboproudé techniky
- 1959 – V ředitelské funkci působí prof. Emanuel Psota (zůstal ve funkci do roku 1966)
- 1962 – Přejmenování školy na Střední průmyslovou školu spojové techniky
- 1982 – Škola se spojuje se Střední průmyslovou školou filmovou v Čimelicích (foto) a definitivně mění svůj název na Střední průmyslová škola sdělovací techniky
- 1994 – zahájena výuka nového studijního oboru Technické lyceum – jako první škola v Praze, jsme tímto oborem (s poněkud jiným názvem) úspěšně navázali na tradici reálných gymnázií
Vznik Střední průmyslové školy filmové
- 1950 – zřízena rozhodnutím předsednictva vlády. Provizorně umístěna v Klánovicích u Prahy
- 1952 – 15.února zahájena výuka v Čimelicích u Písku. Škola má tři oddělení – technické, produkční a chemické
- 1954 – první maturity
- 1955 – Vyšší filmová škola
- 1959 – změna názvu na Střední průmyslová škola filmová
- 1965 – zrušeno chemické oddělení
- 1969 – nové osnovy
- 1982 – spojení se Střední průmyslovou školou spojové techniky
