Historie školy

Budova bývalého piaristického gymnázia (Panská ulice)

Historie školy, respektive její budovy je velice bohatá. Prostory, kde se nyní škola nachází, jsou doslova prosyceny vzděláváním a to již více než 260 let.

František Křižík

Škola v Panské ulici vychovala mnoho významných lidí. Vynálezce a podnikatel František Křižík často vzpomínal, jak jednoho dne maminka naložila na záda peřiny, František se chopil kufru a pěšky putovali z Plánice u Klatov, kde se Křižík narodil, pěšky do Prahy. První den došli do Plzně, kde přenocovali, druhého dne přerušili cestu v Rokycanech u příbuzných a teprve třetího dne svého putování se dostali do Prahy. Bydlel na Karlově a odtud chodil, pochopitelně zase pěšky, do školy v Panské.

Piaristé

Budova školy v Panské ulici je součástí bývalého piaristického gymnázia. Kdysi byla součástí velkého areálu kláštera. Zasloužil se o to piaristický řád, který se sem přestěhoval z Celetné ulice. V Panské ulici provozovali pražské piaristické gymnázium, tedy přesněji nižší gymnázium a elementární školu.

Piaristé byli příslušníci Řádu chudobných řeholních kleriků Matky Boží zbožných škol (Ordo Clericorum Regularium Pauperum Matris Dei Scholarum Piarum). Prefektem řádu byl známý Gelasius Dobner.

Nápis nad průčelím vchodu v Panské ulici

Nápis nad průčelím vchodu v Panské ulici

Pohled na Kostel Svatého kříže (ulice Panská a Na příkopě

Pohled na Kostel Svatého kříže (ulice Panská a Na příkopě

Jan Malypetr

Od 50. let 19. století zde našly sídlo i česká vyšší reálka, česká hlavní škola, německá hlavní škola a tělocvičný ústav Jana Malýpetra, později známý jako Sokol, ve kterém se Malýpetr stal jejím prvním cvičitelem.

Tuto instituci připomíná pamětní deska na budově školy. Od školního roku 1875-1876 bylo gymnázium definitivně předáno do světské správy.

Pamětní deska Sokola na budově školy

Pamětní deska Sokola na budově školy

Amerlingův státní mužský učitelský ústav

Z posledních významných institucí ve školní budově nelze nevzpomenout Amerlingův státní mužský učitelský ústav, který v budově školy působil plných sto let až do roku 1948. V tomto roce, přesně 9. dubna 1948, byl zákonem Národního shromáždění Československé republiky zrušen.

Za sto let svého působení vychoval 9300 učitelů.

Pamětní deska Amerlingova ústavu na budově školy

Pamětní deska na budově školy

Historie střední průmyslové školy

Současná podoba a název školy se datuje od roku 1982 a to spojením

  1. Střední průmyslové školy spojové techniky (založena roku 1952) a
  2. Střední průmyslové školy filmové (založena roku 1950).

První větev se datuje od roku 1952, kdy vzniká Vyšší průmyslová škola sdělovací techniky v Praze6 ve Wolkerově ulici č. 40. V roce 1953 se škola stěhuje do svého současného místa – do ulice Panská v Praze 1.

Tehdy se škola jmenovala 3. průmyslová škola elektrotechnická v Praze 1. V roce 1957 došlo k jejímu přejmenování na Vyšší průmyslovou školu slaboproudé techniky.

V roce 1982 se škola se spojuje se Střední průmyslovou školou filmovou v Čimelicích a definitivně mění svůj název na Střední průmyslová škola sdělovací techniky.

Průčelí dvora a budovy v Panské ulici v roce 1953

Průčelí dvora a budovy v Panské ulici v roce 1953

Druhá větev se datuje od roku 1950, kdy je rozhodnutím předsednictva vlády zřízena Střední průmyslová školy filmová, která byla provizorně umístěna v Klánovicích u Prahy.

15.února1952 již byla výuka zahájena v Čimelicích u Písku. Škola měla tehdy tři oddělení – technické, produkční a chemické. V roce 1954 opouštějí školu první maturanti. V roce 1955 mění svůj název na Vyšší filmovou školu a v roce 1959 na Střední průmyslovou školu filmovou. V roce 1965 je zrušeno chemické oddělení.

V roce 1982 se škola spojuje se Střední průmyslovou školou spojové techniky.

Budova Střední průmyslové školy filmové v Čimelicích

Budova Střední průmyslové školy filmové v Čimelicích

O tohoto roku (1982) nese škola svůj současný název i působiště Střední průmyslová škola sdělovací techniky v Panské ulici. Toto geografické umístění se stalo pro školu jakýmsi synonymem – každý, kdo zde studoval nenazve školu jinak než „Panská”. I webové stránky toto nesou ve svém názvu. Pro úplnost dlužno dodat, že i historie školních webových stránek je dlouhá – datuje se k 26. září 1997, kdy byla zaregistrována doména panska.cz. Již následujícího roku provozuje škola své vlastní webové stránky jako jedna z prvních středních škol v ČR. Jen pro srovnání: V roce 1997 disponovalo připojením k Internetu sotva 4 % bezdětných domácností a 19 % domácností s dětmi.

Jako první škola v Praze zahajuje v roce 1994 výuku nového studijního oboru Technické lyceum. Tímto oborem úspěšně navázala na tradici reálných gymnázií (gymnázia bez výuky klasických jazyků s důrazem na přírodovědné předměty).

Stručná historie v datech

Vznik a vývoj průmyslových škol

V 17. století začínal vývoj hromadné výroby, který vyžadoval potřebu kvalifikovaných odborníků. S tím souvisel problém jejich vývoje a výchovy. První kurzy a školy byly pořádány pro tkalce, včelaře a další profese.

 

  • 1806 V Praze zřízeno první české stavovské technické učiliště.
  • 1883 Založena Jednota k povzbuzení průmyslu v Čechách.
  • 1835 Založena První česká průmyslová škola na Zbraslavi.
  • 1837 V Praze v místnostech Jednoty v Havelském klášteře byla založena nedělní oboujazyčná škola.
  • 1857 Jednota zřizuje v budově české reálky v Panské ulici nedělní a večerní reformovanou průmyslovou školu.
  • 1863 Škola zahájila vyučování ve vlastní budově u kostela sv. Jakuba.
  • 1882 Škola přechází do vlastnictví státu.
  • 1899 Stěhování do novostavby v nynější ulici Karolíny Světlé. Škola byla česko-německá.
  • 1899 Povoleno vyučování v češtině pro první ročníky.

Vznik elektrotechnických průmyslových škol

  • 1900 V dílnách průmyslové školy bylo zavedeno elektrické světlo; vláda schválila návrh zřízení elektrotechnického oddělení.
  • 1903 Žáci na Vyšší strojnické škole byli ve čtvrtém ročníku rozděleni na dvě skupiny: strojnickou a elektrotechnickou, pro praktické vyučování byla zařízena laboratoř a zkušební stanice.
  • 1897 V Preslově ulici se začalo s přípravnými pracemi stavby dvoupatrové budovy Státní průmyslové školy na Smíchově.
  • 1901 Ve Státní průmyslové školy na Smíchově bylo zahájeno vyučování. Škola měla tyto obory: strojnický, elektrotechnický (první v Rakousku) a stavitelský.
  • 1914 Po vypuknutí I. světové války v roce 1914 byla budova smíchovské školy zabrána pro vojenskou nemocnici, vyučování bylo převedeno do budovy První státní průmyslové školy v Praxe 1, ředitelem se stává Ing. Josef Trůneček.
  • 1918 V novém svobodném státě se začalo opět vyučovat v budově na Smíchově.
  • 1919 Byla otevřena Vyšší elektrotechnická škola se čtyřmi ročníky.
  • 1924 Mistrovská škola stavební byla přeložena na Průmyslovou školu do Prahy 1, na Smíchov přešly paralelky vyšší průmyslové školy strojnické. Tím se stala průmyslová škola na Smíchově úplnou školou strojnickou a elektrotechnickou.
  • 1945 Na podzim se rozdělila smíchovská průmyslová škola na Druhou státní průmyslovou školu strojnickou, která zůstala v původní budově na Smíchově, a na státní průmyslovou školu elektrotechnickou, která se přestěhovala do budovy bývalého strojnického gymnázia Na příkopě. Škola měla oddělení: silnoproudá slaboproudá oddělení pro absolventy mistrovských škol. Na mistrovské škole vznikla obdobná oddělení.

Vznik Střední průmyslové školy spojové techniky

  • 1952 Vznikla Vyšší průmyslová škola sdělovací techniky v Praze6 ve Wolkerově ulici č. 40
  • 1953 Škola se přestěhovala do Panské ulice č.p. 3, kde sídlí dodnes.
  • 1953 Škola se jmenovala 3. průmyslová škola elektrotechnická v Praze1. Ředitelem se stal prof. Karel Němeček (zůstal ve funkci do roku 1959).
  • 1957 Přejmenování školy na Vyšší průmyslovou školu slaboproudé techniky.
  • 1959 V ředitelské funkci působí prof. Emanuel Psota (zůstal ve funkci do roku 1966).
  • 1962 Přejmenování školy na Střední průmyslovou školu spojové techniky.
  • 1982 Škola se spojuje se Střední průmyslovou školou filmovou v Čimelicích a definitivně mění svůj název na Střední průmyslová škola sdělovací techniky.
  • 1994 Zahájena výuka nového studijního oboru Technické lyceum – jako první škola v Praze jsme tímto oborem (s poněkud jiným názvem) úspěšně navázali na tradici reálných gymnázií.

Vznik Střední průmyslové školy filmové

  • 1950 Zřízena rozhodnutím předsednictva vlády. Provizorně umístěna v Klánovicích u Prahy.
  • 1952 ​15. února zahájena výuka v Čimelicích u Písku. Škola má tři oddělení – technické, produkční a chemické.
  • 1954 První maturity.
  • 1955 Změna názvu na Vyšší filmová škola.
  • 1959 Změna názvu na Střední průmyslová škola filmová.
  • 1965 Zrušeno chemické oddělení.
  • 1969 Zahájena výuka podle nových osnov.
  • 1982 Spojení se Střední průmyslovou školou spojové techniky.

Zdroje

  1. Atlas Česka. Budova bývalého piaristického gymnázia (Panská ulice) [online]. Dostupné z: https://www.atlasceska.cz/pamatky/budova-byvaleho-piaristickeho-gymnazia-panska-ulice-20528
  2. iEncyklopedie. Piaristé [online]. Dostupné z: http://www.iencyklopedie.cz/piariste
  3. Jubilejní almanach 1848–1948 Amerlingova státního mužského učitelského ústavu. Praha, 1948.
  4. Salesiáni Dona Boska. Kostel Svatého Kříže [online]. Dostupné z: http://web.sdb.cz/svkriz/church.html
  5. Týdeník Rozhlas. Fronta na vzdělání roku 1752 [online]. Dostupné z: http://www.radioservis-as.cz/archiv02/4502/45tipy2.htm
  6. Wikipedie. Jan Malýpetr [online]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Malýpetr
  7. Český statistický úřad, 2012. Česká republika od roku 1989 v číslech: Výzkum, vývoj informační technologie Tab. 08.03 Počítač a internet v českých domácnostech 1989-2010 [online]. Český statistický úřad: 2012-04-03 [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http: //www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#08